05 - Durban a cesta domů

Poslední dny, asi 2 a půl, jsme strávili v Durbanu, třetím největším městě JAR. Je to město na pobřeží Indického oceánu, s největším přístavem v Africe, celoročním koupáním, mrakodrapy v centru a velkou komunitou Indů, kteří tu žijí již po generace a jejichž kuchyně rozhodným způsobem ovlivlila kvalitu místních jídel. Mňam.... Další skutečností je Durban proslavený a to jsou jeho vlny, které sem lákají tisíce surfařů z celého světa.

V hostelu byl pár, který byl den před naším příjezdem přepaden. Při parkování přiskočili lupiči, přiložili zbraň na spánek řidiče a ujeli se vším, co tam ti chudáci měli, včetně pasů. Toho vyřizování pak, navíc ještě v Africe, to nepřeju nikomu (Honza s Romčou o tom určitě vědí, sami . Tento incident samozřejmě vyvolal v Terči velký strach z přepadení, takže úplně odmítla vycházet z hostelu. Musel jsem tedy cestovat do města sám. JAR má bohužel neslavnou reputaci kvůli stupni kriminality. Lupiči a zloději nemají zábrany používat zbraně a v případě obrany ze strany napadeného je neváhají užít.

Nicméně navzdory tomu musím říci, že jsem se cítil bezpečně. Paranoia z přepadení či okradení mně pronásledovala většinu času, ale podle rad místních jsem udělal nezbytná opatření (nenosit u sebe žádné cennosti, jen menší hotovost, v noci se venku vůbec nepohybovat atd.). V momentě, jak se dostanete do centra, na pláž a promenádu, člověk se cítí bezpečně. Všude spousta turistů a není problém požádat souseda na pláži, aby vám pohlídal věci. Je to krásný pohled sledovat surfaře, jak bojují s vlnami, některým to jde, jiným méně, holky i děcka, všichni surfují. A do toho vidíte do přístavu přijíždět a odjíždět obří nákladní lodě z celého světa. Jenom plavat se v oceánu moc nedá. Vlny jsou tak vysoké a divoké, že vás smetou, a tak se člověk spíš jen tak cáká.

Z Durbanu jsme jeli přes noc busem do Johannesburgu na hlavní nádraží, pověstného pro svoji nebezpečnost a riziko okradení. Ale byli jsem mile překvapeni, haly čisté, s ochrankami a neměli jsme problém. Možná to ale bylo tím, že jsme přijeli v pět ráno a ve vestibulu moc lidí nebylo. Rychle jsme přesedli na taxi a odjeli na letiště, kde už bylo bezpečno a klid. Cesta zpět byla dlouhá, přesedali jsme v Dubaji a Londýně a byly mooooc unavení. A perlička na závěr: všichni víte, jak přísné jsou teď kontroly na letišti, jak prohledávají a do letadla si s sebou můžete vzít jen povolené věci. My jsme ovšem prošli kontrolama dvou letišť - Johannesburg a Dubaj a pronesli jsme v příručným zavazadle otvírací nůž. Člověk by myslel, že je to nemožné, ale jak vidíte, není to s těmi kontrolami tak žhavé. Uvědomili jsme si to až v Dubaji a tak jsme pro jistotu v Londýně nůž přendali do velkého batohu, aby jsme neskončili s tváří na zemi a botou na tváři, ale možná by jsme to pronesli i v Londýně.

Bohužel jsme v Durbanu vůbec nefotili, takže fotky tentokrát nebudou. Děkujeme všem za pozornost, kterou jsme věnovali naším příspěvkům, zdravíme a přejeme úsměv na tváři 365 dní v roce.